Ondra
Kdybych měla Ondru charakterizovat jedinou
stručnou větou, napsala bych, že je to mladý sympatický sportovec s úžasným
smyslem pro humor. Ačkoli nevidí, je neskutečně akční a z jeho optimismu
bychom si všichni mohli vzít příklad. Kromě toho se aktivně zapojuje do kampaně
Světlo pro svět a věnuje se i dalším bohulibým aktivitám.
Zdravotní problémy měl Ondra vlastně už od
narození. Porod byl předčasný, přišel na svět už v sedmém měsíci, a tudíž
musel okamžitě do inkubátoru. To se bohužel značně podepsalo na jeho zdraví –
na jedno oko neviděl vůbec, u druhého se do budoucna předpokládaly komplikace a
k tomu všemu ještě špatně slyšel. Do svých 18-ti let však fungoval relativně
normálně. Chodil do školy, hrál si s kamarády, sportoval. Pak se mu ovšem odchlípla
sítnice na zdravém oku, a přestože podstoupil řadu operací, o zrak postupně
přicházel. Dopadlo to tak, že ve svých dvaceti letech dokázal rozlišit pouze světlo
a tmu. Nějakou dobu trvalo, než se s tímto faktem vyrovnal, pak se ale
opět začal zapojovat do dění kolem sebe. Velkým povzbuzením pro něj byly kurzy
pro nevidomé, kterých se začal pravidelně účastnit a také jeho nový parťák, vodicí
pes Black.
Ondrův život dostal nový rozměr. Rozhodl
se, že se i přes ztrátu zraku bude dál věnovat svým dlouholetým koníčkům a to
naplno. Domluvil si soukromý kurz o bonsajích, přihlásil se do hudebky, aby
zdokonalil svou hru na kytaru a dokonce se i vrátil k práci
v zahradnictví. Přičemž, jak sám říká, začal preferovat kvalitu před kvantitou.
Jistých změn doznalo i jeho vnímání mezilidských vztahů. Rád poznává nové lidi
a rozšiřuje si obzory ve všech směrech.
Důležitý mezník v jeho životě nastal
na jaře roku 2015, kdy se navzdory svému vážnému handicapu, vrátil ke sportu.
Se svým čtyřnohým kamarádem začal pravidelně běhat. O několik měsíců později se
poprvé zúčastnil běžeckých závodů a to na trati dlouhé 10 km. Následovaly další
závody, delší tratě i lepší časy. V zimě bez váhání vyměnil tenisky za
běžky, aby si vyzkoušel jeden ze závodů vyhlášené Jizerské padesátky.
V současnosti se věnuje sportu téměř každý den. A bere to nejen jako jeden
ze způsobů seberealizace, ale také jako možnost pomáhat druhým.
A jeho sen? Na poli sportovním je to jistě
účast na prestižních mezinárodních soutěžích. První z nich je maraton na
Velké čínské zdi, kam se chystá už v květnu 2016. Jedná se o jeden z nejnáročnějších
světových maratonů, neboť závodníci musí zdolávat extrémní výškové rozdíly a
navíc vyběhnout přes 5000 strmých schodů. Dalším velkým cílem je účast na
paralympiádě v Tokiu v roce 2020. Sportovní úspěchy v Ondrově
podání nejsou jen cestou k překonání sebe sama, ale také prostředkem, jak
ostatním otevřít oči. Jeho cílem je motivovat lidi, aby šli za svými sny a svými
cíly. Snaží se ukázat, že když něco opravdu chcete, dokážete to.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Díky za komentář.